Nový občanský zákoník (NOZ) přejmenovává stávající sdružení bez právní subjektivity na „společnosti“ a účastníky sdružení nazývá „společníky“. Na tuto změnu si jistě bude řada z nás zvykat dlouho, a to i z toho důvodu, že zákon o obchodních korporacích tyto pojmy (společník a společnost) používá též.

V podstatě lze říci, že nová právní úprava oproti té stávající neznamená žádné výrazné změny. Stále platí, že jde o formu bez právní osobnosti, společnost nemůže sama o sobě právně jednat, toto právo mají jednotliví společníci. Oproti minulé úpravě je v NOZ dosti podrobně upraveno jednání společníků a majetkové vztahy mezi nimi. Samozřejmě je možné pro uzavření smlouvy o společnosti zvolit odchylnou úpravu, neboť zákon výslovně odchýlení se od těchto norem nezakazuje.

I když ani NOZ nepředepisuje písemnou formu smlouvy o společnosti, je zcela jistě vhodnější ji uzavřít. Měla by obsahovat zejména:

• označení společníků
• název společnosti
• účel, ke kterému se společnost formuje
• závazky společníků k majetkovým či jiným vkladům
• způsob rozhodování o společných věcech
• stanovení podílu na hospodářském výsledku
• stanovení podílu na majetku získaném společnou činností
• určení společníka pověřeného vedením účetnictví, resp. daňové evidence
• způsob zániku účasti společníka ve společnosti
• způsob zániku společnosti

Co se týče daňových a účetních předpisů, tak jak zákon o daních z příjmů, tak zákon o dani z přidané hodnoty, i zákon o účetnictví, zareagovaly na nové pojmosloví a převzaly jej do všech ustanovení upravujících danou problematiku bez věcných změn.